*růžový panter*

Měl to být medvídek, usínáček pro naši nejmenší.  Podobá se spíše kočce. Můj bratr, když ho viděl prohlásil " to je růžový panter". Takže tak. Nejdřív něco ušiju a pak se teprve uvidí co to vlastně je ;-)

Alence se líbí a růžový panter už má místo v její postýlce.

jídelní židlička pro nejmenší

Jídelní židlička slouží už třetímu Pulkrábčátku. Původní potah se velice brzy potrhal. Hodně dlouho jsem chtěla ušít nový, ale bála jsem se toho. Nakonec to nedopadlo vůbec špatně.

Chtěla jsem puntíky, látka je sice pogumovaná, ale z vnitřní strany, takže by se nedala dost dobře otírat. To sovičková je skvělá. 

Malé se v židličce moc líbí a už v  ní hezky sedí. 

Látka koupená tu.

Slečna naušnička

Od včerejška má naše malá naušničky. Pan doktor je profík a s taťkou to zvládli levou zadní. Alenka byla moc šikovná. Pan doktor nastřeloval všem našim holčičkám a neměly žádné problémy. Za čtrnáct dní budeme moci dát velké od babičky.

Změna

Jsem člověk velice impulzivní. Co mě nadchne musím mít hned a nejlépe okamžitě. Myslím, že hodně lidí tímhle štvu. Omlouvám se ;)

Není to tak dlouho, co se po mě moje nejstarší holčička čehosi dožadovala, já jsem žehlila a řekla jsem jí že až to dodělám, že půjdu. Ale malá netrpělivka se stále dožadovala HNED. Když jsem jí málem přejela ruku žehličkou, už jsem to nevydržela a okřikla jí. " to nevydržíš chvilku, to musíš mít všechno hned. Po kom to máš" a než jsem tu větu dopověděla věděla jsem. Od té doby se snažím své dceři, mé věrné kopii, vyjít vstříc hned jak to jde a nebo jí to co nejlépe vysvětlit, že vždycky to tak prostě nejde.

Zpět k té změně. Když jsem si zakládala blog, bylo to hodně impulzivní. Tenkrát jsem se dostala přes pinterest k blogům a moc se mi to líbilo a chtěla jsem jeden a samozřejmě nejlépe hned. Založila jsem si tedy blog o který jsem upřímně moc dobře nepečovala. Ale to jest mé nové předsevzetí, tedy jedno z mnohých, že. Chtěla bych si to tu z zútulnit. Chtěla bych tu vytvořit místo kam se budete nejen vy ale i já chodit rádi dívat.

Začnu jménem. Jméno "šití je posedlost" mě napadlo asi za pět vteřin když jsem ho potřebovala, abych se dostala dál v založení blogu. Je to pravda, šití mě moc baví a když začnu něco šít, něco co mě vážně nadchne, než to dokončím neuklízím, nemyju nádobí, vařím rychlá jídla, jen děti mě od stoje odtáhnou. ;)

Chtěla bych si zvolit jméno, které bude pro mě něco znamenat a bude něco vypovídat.

Před vánoci jsme posílali vánoční přání a já jsem nás všechny podepsala takto T+R+N+K+A. Jsou to počáteční písmena nás všech. Až manžel mě upozornil co naše iniciály vlastně znamenají. Pak mě napadlo, že je to přesně to co hledám. To jsme mi, jsem to já, protože oni jsou můj život, život, který tu s vámi sdílím.

Proto tedy nový název zní 

TRNKA

Chtěla bych změnit i logo na svých výrobcích. Tam mám další důvod. Stávající logo je příliš dlouhé, špatně se pamatuje a pokud chci psát stránku svého obchůdku na fler je to nekonečné www.fler.cz/renata@siti-je-posedlost . Proto bych to i zde chtěla změnit.

Prosím omluvte pokud nemáte rádi změnu, nechci nikoho odradit, ale u mě je změna vítaná a já jí zrovna teď potřebuju.

Proto tedy mé nové TRNKA ;)

Prosím, poradíte mi někdo jak bych si mohla zvolit novou adresu blogu, jako přesměrování.? Máte někdo zkušenost?

Dřevo, dřevo a zase dřevo. ..

Jelikož zima ještě nedorazila, rozhodl se manža, že nás bude zásobovat dřevem už i na tu další zimu. Venku je celkem teplo a sníh jsme tu měli všeho všudy dva dny. Rozhrabovala jsem krtince a už se moc těším na jaro až budeme opravdu pracovat na zahradě. Plánů je spousta, uvidíme jak se budeme činit.  No dřeva je mrak a pěkně nám to bude schnout. My jsme totiž dřevo dělali vždy na poslední chvíli.  Letos ne. Letos budeme nechystaní včas.

Pomáhala i Alenka, která měla z golfek lepší přehled o tom kdo pracuje a kdo se ulejvá. Jakmile se před ní nikdo nehýbal, začala brečet. Takže jsme museli opravdu a poctivě rovnat

Karolínka snědla taťkovi celou svačinu ;) Po práci vyhládne.

Natálka seděla chvilku na stromě, prochladla a byla jí velká zima. Dostala horký čaj a bylo to dobré. 

U dřeva se zahřejeme hned čtyřikrát. Manža než to skácel, než to pořezal a naštípal. My všichni než jsme to narovnali a úplně nejlépe se zahřejeme až nám bude to dřevo praskat v kamnech.

Krásný večer.

Nákrčníky

Nákrčník pro kamarádku, její holčičku a neteř.

Tyhle jsou pro malé holčičky...

...a tenhle je pro kamarádku.

Z jedné strany je teplý flauš a z druhé flees.

Zapínání je na dva patentky. Při zapnutí na jedem zakryje nákrčník i část ramen, třeba pro kabáty nebo bundy s velkým výstřihem. Když se zapne na oba může se ohrnout jako rolák.

 

U nás začíná sněžit, že by konečně přišla ta zima ;)

Krásný den.

Didaktická housenka

Tak jak jsem slíbila, vkládám první šitý vánoční dárek. 

Je to didaktická housenka pro  synovce.

Je ušitá z jednotlivých polštářků, které jsou ušité z různého materiálu. Bavlna, flees, laminovaná bavlna.

Polštářky jsou spojené knoflíky....

...zipem, suchým zipem (chybí mi foto)..

...a provázkem. Do "ocásku" jsem všila hrkačku, a kdybych měla více času, tak seženu pískátko a jeden polštářek by byl šustící. Ale jak už jsem psala, šila jsem dárky troch nakvap, těsně před vánoci. Příští rok se polepším. ;)

Alence se nejvíce líbily "nožičky" ze stužky. Musím jí ušít dečku s takovými cedulkami, které tu na blogách holky šijou.

Snad z ní má radost i synoveček. 

Alenka: 7 měsíc

Alenka je čiperné děvčátko, přesto zatím neleze. Přetáčí se na bříško, nazpět už ne. Na bříšku se točí kolem dokola a trošku jede na zpátečku ale jinak jí to zatím neláká. Natálka už uměla lézt a za týden se už sama dokonce postavila. Nu každé dítko je jiné a my jsme šťastní, že je máme.

Alenka už papá obídky. Zeleninka jí chutná maso už ne. Nemůže ho nějak "překousat"  Zatím nemá ani jeden zoubek.

Dělá paci,paci a žvatlá opakuje mama, tata a edede.

Nějak nemůžu uvěřit jak už je veliká.

Rok 2013

Rok 2013 byl pro nás plný změn.

Byl opravdu šťastný a moc jsme si ho užili.

Doufám, že letošní rok bude aspoň tak dobrý jako ten minulý, nebo ještě lepší ;)

Novoroční procházka

Včera jsme vyrazili na naši první letošní procházku.  Vyzbrojeni dvěma foťáky jsme se vydali podivat na betlém u našeho kostela. Betlém holky viděly jen ve dne. Když je tma, je betlém krásně osvícený a vypadá úplně jinak. Má takovou tu kouzelnou atmosféru.  Chtěla jsem rodinnou fotografii. První foťák se vybil, asi tou zimou a druhý pro jistou ani nefungoval. Zas taková zima nebyla,  jen už má něco nafoceno. Chtěla jsem fotit mobilem. Nelze použít blesk, baterie je vybitá.  To už se mi chtělo brečet.  Ještě že můj milovaný nás zachránil a jeho mobil fungoval. Toliko k rodinné fotografii. Proto omluvte náš smrtelný výraz, který způsobil blesk z mobilu. Alenka spospokojeně spinkala v kočárku.
Do tohoto roku jsem si dala spoustu předsevzetí. No spíš jen takové poučky, kterých bych se letos chtěla držet.
Všem přeji aby se Vám vše vydařilo podle představ a aby vám po celý rok svítilo slunce. ♡