Okamžik

Okamžik - páteční rituál.

Jedno foto - žádná slova - zachycení okamžiku z týdne.

Jednoduchý - zvláštní - mimořádný okamžik, který chci zastavit, vychutnat a zapamatovat.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~*~*~*~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Nechala jsem se inspirovat na spoustě zahraničních blogů.

Začínáme zahradničit

Už jsme se nemohli dočkat, až se budeme zase moci vrtat v hlíně.

V pondělí jsme nakoupili mrak semínek a včera jsme něco i zaseli.

Doma samozřejmě. 

Ráno jsme vyrazili na klacíky, z kterých jsem chtěla udělat označení k rostlinkám. 

Bylo celkem chladno, ale nám to nevadilo. Byli jsme rádi, že jsme konečně zase venku. 

Na některých místech dokonce padal sníh.

trošku nám to tady plundrujou

Když jsme přišli domů se spoustou klacíků, holky chtěly hned sázet. Ale co oběd? někdo ho musí uvařit. Ach jo. 

Udělali jsme cedulky. Inspiraci jsem našla na pinterest.com.

Odpoledne jsme šli nakopat parádní hlínu z kompostu a sázeli jsme. 

Máme zasazená rajčata, pórek, petržel a pažitku, bazalku, majoránku, kedlubny, a taky jsem si vysadila levanduli. Docela se bojím to sem psát. Taky se může stát, že nebudu mít potom co sázet ven a v květnu budeme shánět sazenice. 

Pevně věřím, že ne. 

Mám velké plány. Za domem máme kus zahrady malinko do svahu. Každé léto tam bojujeme jenom se sekáním trávy. Myslím, že by tam byla krásná zeleninová zahrádka. 

Stávající máme před domem, kousek od silnice a moc místa tam není. To se mi nelíbí.

Chtěla bych tam uprostřed stupňované záhony, jako třeba tyto. 

Po jedné straně jsme se domluvily se sestrou na dlouhé řadě rybízu, nějaký angrešt, maliny. Jako to bylo u naší milé prababičky. Pod velkou třešní lavička a na větvi by visela houpačka, nejlépe hacka. Podél druhé strany další ovocné stromy.

No je to běh na dlouhou trať. Ale tu zahrádku opravdu chci. Letos budou jenom přípravy a až příští rok budeme moci sázet. Musíme nejprve připravit půdu, aby měla nějaké živiny a rostlinkám se tam dobře rostlo.

Píši to sem, abych měla jakýsi motor, který mě požene k cíli. Chtěla bych si tu vést něco jako zahradnický deník. 

Tak doufám, že to klapne.

Už jste taky začali pěstovat?

Kalendář: Březen 2015

Kalendář na Březen. 

Už jsem přišla na to, jak převézt obrázek do formátu PDF, aby jste ho mohli hned tisknout.

Bohužel zase nevím, jak nahrát soubor PDF do bloggeru.

Blogger podporuje jenom soubory JPG, GIF a PNG.

Pokud někdo víte co s tím, prosím poraďte, napište. Děkuji. 

V průběhu:

Skoro od začátku měsíce jsme doma. Chřipka, kašel a rýma. Občas i horečky.

Dvě slečny měly i antibiotika. 

Dneškem už jsou snad zdravé a můžeme konečně ven. 

Byly to krušné dny, zavřené jen doma. 

Promeškali jsme poslední pořádný sníh a s ním i poslední sáňkování téhle zimy.

Také první krásné slunečné dny jsme pozorovali jen z okna.

Natálku jsem učila trošku šít. Udělaly jsme zástěrku, pro její oblíbené plyšové prasátko. 

Už se nemůžu dočkat, až vyrazíme na zahradu a zahrádku. Dneska jsme nakoupily s N semínka na předpěstování.

Jsem moc ráda, že jsou holky zdravé a můžeme vyrazit na procházky a hlavně až začne naše práce na zahradě. 

Krásné dny vám všem.

Hebounké dečky nejen do kočárku

Plánované byly, už dlouho.

Taky jsem měla "minky" koupené už dlouho, ale nemohla jsem se rozhodnout, jakou udělám druhou stranu a co lem? Dilema! 

Nechtěla jsem úplně bílý fleece, aby nebyl hned špinavý a ten béžový podle mě vypadá moc dobře.

A minky? no k tomuto fleecu ani není třeba něco dodávat. Kdo zná musí souhlasit, že je to to nejjemnější, co jste kdy pohladili. 

Dečka je vhodná k použití v hlubokém i sportovním kočárku, autosedačce i postýlce, nebo jako hrací podložka. 

* Vrchní strana je z hřejivého a  hebounkého fleecu zvaného minky, dovezená ze zahraničí. 

* Z druhé strany kvalitní fleece.

*  Barevně lemovaná.

Rozměr dečky: 75 x 60 cm.

Pro holčičky tady...

...a pro chlapečky tu.

Hrníčky s monogramem

Už nějakou dobu jsem si říkala, že bych chtěla holkám pořídit "jejich" keramické hrníčky, aby nemusely u snídaně pít z plastových kelímků, nebo z našich velikých hrnků.

Dlouho jsem hledala, takový, který by se líbil mě i holkám. 

Neměla jsem štěstí a nebo byl hrníček tak drahý, že se mi ho nechtělo koupit, aby za dva dny skončil na zemi. 

Nakonec jsem se rozhodla, že si hrnky vytuníme sami. 

Při poslední návštěvě Ikea, jsem koupila bílé hrníčky. Stály 29,- jeden. To je super cena, pro hrnek, kterému je souzeno nejspíš se rozbít.

 (v nabídce na netu je nemají, ale jsou podobné těmto a jsou vysoké 9 cm)

 Když jeden letěl ze stolu dolu při večeři, hned mě prolítlo hlavou, proč jsem jich nekoupila víc. Moc se mi líbí a holky z nich měly radost. Hrnek přežil. Ani kousek se neuštípl, když dopadl na dlažbu. 

Jsou hezké, pro děti akorát veliké a vhodné k našemu tunění.

Z jedné strany jsem fixou na keramiku (díky Marky) namalovala iniciály, abych si taky užila.

 Celá druhá strana patřila vlastníkům-umělcům.

Nejmladší malířku jsem nenafotila. Musela jsem hlídat hrnek, aby netancoval po celém stole. ;)

Moc je to bavilo, jenom se jim smekala fixa po hladkém, zaobleném hrnku.

Holky jsou nemocné všechny tři a doma už jsme přes týden, tak je každá zábavná činnost vítaná.

Mám z nich radost a holky taky. Teď jen doufám, že se obrázky jen tak nesmyjí.

Další kapsičky na plínky

Konečně zase u stroje. Obsadila jsem jídelnu a jen tak se z ní nehnu ;)

V dílně mám teď zimu :(

Najdete je na fler.cz

kapsička na plínky farma

Kapsa na plínky lišky

Kapsička na plínky stromy a sovy

Kapsička na plínky létající balóny

Kapsička na plínky zvířátka v lese

Venku zima nezima

O víkendu k nám dorazili sněhové vánice. Bylo to tak krásné. Už zase ta pravá zima. 

V neděli jsme vyrazili na procházku. Došli jsme na malý kopec, kde všechny tři holky začaly okamžitě jezdit po zadku. 

I Alenka. Měla z toho takovou radost, jen jsem jí musela vždycky vynést nahoru, protože sama by se nevyhrabala.

 Bylo to krásný. Nasmáli jsme se všichni. 

Během chvilinky se nebe zatáhlo a my spěchali domu ve vánici. Nebylo skoro vidět, kolik padalo sněhu. O to raději jsme přišli domu a zahřívali se u krásně praskajících kamen. 

Horký čaj a pohádka. 

Natálku jsme naučili hrát prší a tak tahle hra u nás vede na prvním místě. 

V pondělí ráno Natálku moooc bolela hlava a v noci měla zimnici. Mě taky nic moc, pořádná rýma. Tak jsme zůstaly doma všechny holky.

Dnes už nám je líp a venku to taje. To mě moc mrzí, dva dny tam chumelí a vánice a dnes nad nulou a ten krásný sníh taje. A my si ho nestihli pořádně užít.

Tak snad ještě napadne.

Fota v rozmezí asi 15min. Jsou z mobilu, tak nejsou moc hezký. 

Už chci pořádný foťák.

 Co vy? máte sníh? a jak si ho užíváte?