Už půl roku....

...chodím do práce. Vždycky jsme říkala, že člověk který má práci, která je jeho koníčkem musí být nejšťastnější. I já mám to štěstí dělat práci, která mě nesmírně baví a naplňuje. Mám pocit, že dělám něco užitečného i pro druhé. Přesto je to neuvěřitelně náročné období pro mě i pro celou rodinu. Myslím, že tak unavená a takový binec jsem tu neměla ani po třetím návratu z porodnice. Je to mazec. A to ani nemluvím o naší rekonstrukci domečku, který jsme koupili začátkem roku a mysleli si, že budeme do vánoc bydlet. Budeme rádi když to stihneme do těch příštích. Pořád čekám, kdy si ten náš nový rytmus sedne, a po půl roce pořád nic. 

 Mohla bych tu ukázat fotky neumytého nádobí, hromadu prádla na žehlení, pavučin v každém koutě, umatlanou podlahu a o pokojíčku holčiček už radši ani nemluvím. Místo toho vkládám pár fotek z mého pobytu na Hoře matky boží v Králíkách. Měla jsem to štěstí tam pobít tři dny. Sama bez dětí i bez manžela. Jenom s kolegyněmi z práce. Bylo to velice prospěšné a účinné. Odpočla jsem si, nasmáli jsme se. Mám nabitou nějakou energii, abych všechny ty své resty začala likvidovat.

Křížová cesta na Horu Matky Boží.

Tajemné ráno v klášteře. 

Neratov

 

Krásně jsme se měli. ;)

Další, další, další kapsičky na plínky.

Je o ně docela zájem a jsem za to moc ráda.

Kapsičky s bryndáčkem.

Tyhle jsou zatím volné. 

Dvě červené...

..a dvě modré.

A jestli se šicí stroj umoudří, tak budou i zavinovačky.

Nějak začal zase stávkovat. No už má něco našito a vzhledem k tomu, jak dlouho vydrží stroje vyráběné v dnešní době, mu toho času už asi nezbývá.

Za hodinu a půl práce jsem zničila tři jehly a nespočetněkrát měnila a navlékala nit. 

Tak jsem se šla na chvilku uklidnit sem, aby ten stroj, nějakou náhodou, nespadl ze stolu. Mějte krásný den.

Dnešní radost.

Vizitky.

Radost už delší dobu. Dneska konečně hmatatelná když dorazil balíček. Jsem ráda jak to dopadlo. V počítači vždycky všechno vypadá jinak než v reálu a tak jsem se trošku bála.

Ikdyž jsem původně sovičku vůbec nechtěla, tahle mě učarovala a k dětem se hodí výborně.

Tak teď ještě hodně zakázek ať je můžu vesele rozdávat.

*krásný den*

Sovičkový mantinel na celou postýlku

Mantinel na celou postýlku.

30 x 360 cm.

My bohužel už postýlku nemáme, naše nejmladší už má pěkně velkou postel po vzoru svých sestřiček. Postýlku už prostě nechtěla, když ony měli patrovou postel.

Mantinel je pro malou Elišku. Už jsme jí dělali set do kočárku a tak proto zase sovičky, aby jí to ladilo ;)

 U nás doma pořád s antibiotiky.  Ale snad už končíme a po měsíci se snad taky podíváme ven. Už je to k uzoufání.

Nové logo v akci.

Krásný start do nového týdne.

...do tomboly.

Tyjo ani nevím, jestli budu umět ještě napsat příspěvek. Tááák dlouho jsem tu nebyla. Tak nějak není čas. Do nového roku jsem vstoupili s plnou náručí práce. Koupili jsme starší dům a tak se snažíme být co nejvíce tam, aby jsme se mohli co nejdříve nastěhovat. Bohužel nás opět zmáhá rýma a kašel. Sirupy, kapky do nosu, a dokonce i antibiotika u nás mají první místo v poličce v kuchyni. Nejhorší je, že už jedeme druhé kolo. To se mi chtělo vážně už brečet. Pevně věřím, že přeci musí být už konec.
Počasí si dělá co chce, jeden víkend vymetáme od dveří sníh, vymetáme cestičku, aby se k nám dostal pošťák a druhý víkend si sedíme s kafíčkem na lavičce před domem a nasáváme hřejivé paprsky sluníčka jen ve svetrech. Se ani nemůžu pak divit, že to organizmus nemůže vydržet a zkolí ho chřipka.
 A tak není na šití tolik času jak bych chtěla.

Ikdyž posledních 14 dní jsem šila vlastně hodně, jen není čas na focení a vkládání sem.
Minulý týden jsme měli školní ples a tak jsem šila nějaké maličkosti do tomboly na ples i na dětský karneval. Na ples jsem ušila větší kapsičku dokladovku a kapsičku na mobilní telefon. Na karneval jsem dětem ušila pastelkovník. Ten jsem bohužel zapomněla nafotit, což mě hodně mrzí, protože kombinace látek se mi fakt líbila. Nakonec ho vyhráli kluci mojí sestry, tak ho třeba budu mít šanci ještě vyfotit.

 Taky bych se chtěla pochlubit novým logem, které bude zdobit mé výrobky. 

O logu jsem psala už tady, jen mě hodně dlouho trvalo to opravdu udělat, pro mě to totiž byla velká změna. První logo bylo "mé první" a toto druhé má pro mě velkou váhu. 

Však si o tom můžete přečíst.

 

Krásné dny ;) 

Renata