Už půl roku....

...chodím do práce. Vždycky jsme říkala, že člověk který má práci, která je jeho koníčkem musí být nejšťastnější. I já mám to štěstí dělat práci, která mě nesmírně baví a naplňuje. Mám pocit, že dělám něco užitečného i pro druhé. Přesto je to neuvěřitelně náročné období pro mě i pro celou rodinu. Myslím, že tak unavená a takový binec jsem tu neměla ani po třetím návratu z porodnice. Je to mazec. A to ani nemluvím o naší rekonstrukci domečku, který jsme koupili začátkem roku a mysleli si, že budeme do vánoc bydlet. Budeme rádi když to stihneme do těch příštích. Pořád čekám, kdy si ten náš nový rytmus sedne, a po půl roce pořád nic. 

 Mohla bych tu ukázat fotky neumytého nádobí, hromadu prádla na žehlení, pavučin v každém koutě, umatlanou podlahu a o pokojíčku holčiček už radši ani nemluvím. Místo toho vkládám pár fotek z mého pobytu na Hoře matky boží v Králíkách. Měla jsem to štěstí tam pobít tři dny. Sama bez dětí i bez manžela. Jenom s kolegyněmi z práce. Bylo to velice prospěšné a účinné. Odpočla jsem si, nasmáli jsme se. Mám nabitou nějakou energii, abych všechny ty své resty začala likvidovat.

Křížová cesta na Horu Matky Boží.

Tajemné ráno v klášteře. 

Neratov

 

Krásně jsme se měli. ;)

Letní osvěžení: sirup z třešní

Letos poprvé.

Třešní máme hromadu a tak jsem vyzkoušela recept na sirup.

Myslím, že se povedl.

Dětem moc chutná a od Karolínky jsem dostala pochvalu, že jsem moc dobrá kuchařka ;)

Lahev je kupovaná v Bille, skleničky s brčky v NanuNana a Orionu. 

Jsou moc fajn.

 Zajistí minimum vylitých loužiček a ulepené podlahy. ;)

Čerstvá meduňka pro lepší chuť.

Sirup z třešní: recept

Třešně jsem namočila přes noc do vody a nechala z nich vyplavat červy.

 Oprané třešně jsem rozvařila ve vodě za neustálého míchání a současného drcení plodů. Na 1 kg tmavých třešní jsem dala 0,5 litru vody.

Já jsem požila dřevěnou kvedlačku, ale takový starý mačkadlo na brambory, by bylo nejlepší.

Rozvařené třešně jsem propasírovala přes utěrku. (Pokud možno nějakou starou, bude pěkně obarvená). Scezenou šťávu jsem přivedla do mírného varu a přidala cukr a kyselinu citrónovou.
Na 0,5 litru šťávy přijde 0,4 kg cukru a 7 g kyseliny citronové. 

Poté jsem provařený třešňový sirup už jen naplnila do lahví.
A je hotovo!
Nevím jak dlouho vydrží. Letos jsem ho dělala poprvé. Tak příští rok uvidíme.
Jestli teda nějaký zbude, aby se stihl zkazit.

Moc nám chutná.

Krásný letní víkend vám přeju.

Ukázka šjp

Byla jsem pozvána abych ukázala něco ze svého díla na jedné akci.

Byla jsem nadšená.

 Měla jsem v hlavě tolik věcí co jsem chtěla ušít.

Jenže...nebylo tolik času, jak jsem si myslela a tak toho nebylo tolik, kolik jsem chtěla.

I tak se zadařilo.

Věcičky se moc líbily. 

A něco jsem i prodala.

Byla jsme tam sama a tak nemám žádnou hezkou fotku. 

Byl to moc hezký den a i slunečný, ale v tom stínu a s tím větrem byla pěkná zima.

Večer dorazil zbytek rodiny a užili jsme si spolu večerní kapelu, zatancovali si a dali si pizzu.

Byl to opravdu moc krásný den

Třešně...

...češeme o sto šest.

 Zatím co vloni by se dali spočítat na prstech, letos jich je opravdu hodně.

Třešeň je celá obalená a my se na ní ani nemůžeme dostat, jak je veliká. 

Čeká jí omlazovací řez. 

A to pořádný, protože se neprořezávala už pěkných pár let.

Snad jí to prospěje a dá nám příští rok zase spoustu plodů.

Holky trhají a baští, z toho mám největší radost.

Dokonce i Alenka už to umí. Pecka, kterou vyplivne je jako umytá ;)

Už se moc těším na marmeládu, kompot a šťávu, tu poprvé. Dostali jsme moc dobrou od mé sestry, taky by jí taky moc ráda zkusila.

A hlavně na kynuté buchty, těch se u nás snad nikdy nepřejí ;)

Jdu zadělat na další várku. 

Hezký víkend!

Okamžik

Okamžik - páteční rituál.

Jedno foto - žádná slova - zachycení okamžiku z týdne.

Jednoduchý - zvláštní - mimořádný okamžik, který chci zastavit, vychutnat a zapamatovat.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~*~*~*~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Trocha krásy ze zahrady

Je to tak krásné, že jsem si ty rozkvetlé stromy musela vyfotit.

Jabloň

A třešeň, pod kterou jsem na prvního máje dostala sladké políbení.

Třešeň je úplně obalená květy, tak doufám, že budeme mít letos nějaké třešně. 

V loni jsme jich neměli ani jeden košík. 

Prostor k rytí

Tak to je ten náš kousek o kterém jsem už psala.

Zatím je to jen kus zahrady, který pár let ležel ladem. Vlastně byla jen občas sekaná. Je hodně hrbolatá a jsou tam velké drny z trávy.

Bude potřeba velký kus zrýt. Já se moc těším na výsledek, manžel z toho není tak nadšený jako já, ani se nedivým, rýt bude z velké části asi on.

 Určitě to ale stojí za to. Už se moc těším na tu lavičku pod třešní a na tu houpačku co tam bude viset.

 {fotky jsou dělané starým foťákem, který jsem zkusila vzít na milost, nevyšlo to!}

Jedna věc mezi prvními bude opravit plot. Je sama díra a hned za tím děravým plotem jsou naše sousedky kozy a ovečky, které by nám určitě, všechno co tam budeme pěstovat,  chtěly sníst.

Jsme rádi, že je tam máme. Holky je mají moc rády a pořád je krmí. 

Oblíbená trasa

V neděli byl nádherný den. 

Šli jsme lesem k babičce na oběd, jako už tolikrát, ale letos poprvé.

Moc jsem se těšila a užili jsme si to všichni. 

V lese. Hřejivé sluníčko, čistý vzduch, celkem i ticho. Jak jen je to se třemi dětmi v lese možné. Cesta je asi 6 km dlouhá, ale jde se moc hezky. Holky už jsou zvyklé a poprvé se k nim přidala i ALenka, ta měla tu výhodu, že když jí bolely nohy mohla sednout do kočárku. Moc toho nevyužívala. Chtěla chodit jako její sestřičky. 

V lese už nebylo po sněhu ani památky, ale bylo dost bláta.

 Kočárek tady vypadal hodně špinavě a když jsme všichni trošku od bláta lezli do autobusu na zpáteční cestu, asi jsme působili dost podivně ;) Ale mě to bylo jedno, byl to moc krásný den a my si ho užili všichni společně.

Kousek sněhu, který jsme viděli už skoro na konci cesty, byl velké překvapení. Ikdyž k němu děti hned běžely myslím, že jsou také rády, že zimu vystřídalo jaro. 

Krásné skoro jarní dny.