...a je to tu. Odpočítávání...

Naše nejstarší se už přes týden chodí ptát tatínka kolik ještě dní zbývá do vánoc.

Tak nejen pro děti, ale i pro ulehčení našemu tatínkovi ;) , už od zítra adventní kalendář. 

Visí dětem v pokojíčku u stropu.

Použila jsem látkové pytlíčky co jsem dělala vloni. Jasou zavěšené na větvi, kterou jsme si přinesli z procházky.

Letos jsem hodně bojovala s tím co dostanou děti do pytlíčků. Žádné sladkosti už jsem nechtěla, protože od Mikuláše se toho vždycky tolik sejde od babiček a dědečků.

Takže letos je čekají úkoly.

Na každý den je nějaká aktivita plus omalovánka od Jany Z lesa.

Budou vyrábět vánoční přání, učit se hrát koledy na flétnu a kytaru, vyrábět papírové vločky a řetěz z popcornu.... a samé vánočně laděné věci. 

Možná se na to těším víc než ony, až to budeme spolu vyrábět. 

Radost byla ale veliká, když ho holčičky viděly. 

Jen ty šišky k pomerančům jsem nestihla. Tak třeba zítra.

úložná mini komoda v mé pracovně

Dneska bych vám chtěla ukázat kousek z mé pracovny. 

Mini komodu, skříňku, kde ve většině času ukládám schovávám různé drobnosti, pomůcky a potřeby pro šití  bordel.

Komodu jsem zakoupila v Ikea, ale dnes jsem tam našla už jen tuhle menší.

Ikea

Komodu mám doma už nějaký rok a uvnitř se vystřídalo  nekonečné množství věcí, až se nakonec usadila v mém koutku na šití.

(nástěnka{odkaz}vysela nad pracovním stolem v obýváku, než jsem jí i se stolem zabavila pro svoji dílnu. Na čtvrté fotce jsou tam vidět použité šuplíky z komody na uložení cd)

První má úprava byla, že jsem na přední stranu šuplíčků nalepila obrázek krajiny z kalendáře. 

Po nějaké době mě přestal bavit a chtěla jsem ho sundat. Ouha. Herkules drží opravdu dobře a na šuplíčcích zůstala tenká vrstva papíru z obrázku, protože se mi nechtělo ho zdlouhavě brousit, šuplíky jsem otočila.

Natřela jsem je obyčejnou černou barvou (díky Marky za půjčení barvy).

A abych se do šuplíků mohla dostat, když prohlubně k tomu určené byly vzadu, jsem do horní části šuplíčků natloukla špendlíky na nástěnku. Asi tři jsem zničila, protože jsem do nich tloukla silně. Takže jemně a pěkně pomalu, pokud to budete zkoušet ;)

špendlíky na korkové nástěnky - papírnictví


Nejprve jsem si obrázky a popisky na šuplíky namalovala křídou, že u mě to bude dobré, až budu chtít obsah šuplíku změnit, ale jak jsem je stále otvírala a tahala ven, nápis se rozmazal a postupně úplně smazal. Takže jsem sáhla po bíle fixe.

Protože je už nějakou chvíli skříňka hotová, musela jsem v ní nejprve pořádně uklidit, abych s fotkami mohla na veřejnost. Jsem z toho tak nadšená, že se tam chodím jen tak koukat, jestli tam je opravdu pořád uklizeno. A taky jsem našla pár věcí, které jsem už ani netušila, že je mám. 

V posledním šuplíku je všeho chuť, je to takové odkladiště a proto se tam nejvíce a velmi lehce dělá nepořádek. Dneska už je tam asi o deset věcí víc. Musím to tam jít uklidit. ;)

Jsem nadšená jak to dopadlo. Když si vzpomenu, jak skříňka v průběhu let vypadala, myslím že teď dopadla nejlépe.

Ještě bych časem chtěla místo hnědého základu použít nějakou barvu, ale to až budu mít novou pracovnu, aby mi to tam ladilo.

Krásný skoro letní den!

Mé pletařské začátky

Ikdyž jsem začala asi celkem pozdě, za chvíli bude spousta práce na zahradě a dění se přesune spíš ven a nebude tolik času ke klidnému sezení pod dekou, s horkým čajem a s krásným zvukem cinkání jehlic. 

Naše maminka pletla co si pamatuju. Ony sama říkala, že plete asi od 10 a naučila jí to její babička.

Pletla krásně a pořád. Těch krásných svetrů co jsme od ní měli a kamaše, čepice, rukavice a nespočet ponožek. Pamatuji si, že nejkrásnější pro mě byl růžovo-zelený svetr s velkou mikimauzí slečnou ve předu. Ten jsem milovala. No a samozřejmě svetýrky pro panenky a hlavně na Barbie nesměli chybět.

Chtěla bych i já umět nějaké to malé kouzlo, kterým bych potěšila děti.

Mé pletařské umění stěží končí na nahazování ok a hladce a obratce. A to co upletu by se dalo jen těžko použít třeba právě na svetýrek.

Proto jsem se do toho pustila hned jak mě chytlo to nadšení. Než budu umět uplést svetr, budu to moci v zimě zkusit třeba se šálou na, kterou budu trénovat celé léto ;)

Chtěla jsem něco co můžu dělat třeba v obýváku když hrajeme hry (zrovna u nás frčí prší). Nebo při koukání na tv. Něco u čeho není potřeba zabrat celou jídelnu a při času večeře to zase všechno uklízet. Pletení je na tohle suprové, hodíte ho do tašky, košíku a jde i s pletením kamkoli. Na to se taky těším. Tak snad mi to nadšení vydrží a první co jsem se rozhodla uplést je hadřík na nádobí.

Od naší maminky jsem dostala už asi tři a jsou úžeasné, krásně se s nimi cokoli myje a rychle schnou. Je nutné mít dobrou vlnu. Ty naše jsou ze zbytků, kterých má mamka spoustu.

Karolínce se pletení moc líbilo. Stále nám brala jehlice a vlnu. Její babička se nad ní smilovala a začala jí učit plést jako to učila kdysi její babička ji. 

Karolínka byla nadšená. Samo sebou nic neupletla(jsou jí 4), ale ten pocit důležitosti, že jí babička učí plést byl pro ni asi to nejkrásnější.

Zkoušeli i háčkovat, to jí tolik nebavilo, ale myslím, že má slušný počátek a kdo ví třeba až jí bude deset, už tu budou cvakat jehlice dvoje.

Byl to krásný víkend.

V průběhu: bílení skončeno

Tak hurá, máme vybíleno, uklizeno a navoněno. Téměř vše je nachystáno na příchod našeho nejmladšího člena rodiny. Už se moc těšíme. Natálka se mě skoro každý den ptá kolikrát se ještě vyspí než přijde miminko. Už se to prý chystá, ale ještě má chvilinku. Máme za sebou téměř 38 krásných společných týdnů. Bude se mi moc stýskat po kulaťoučkém, vlnícím bříšku, ale už se moc těším až k sobě budu tulit ten maličký, růžový uzlíček. Hlavně už abych to měla za sebou. Začínám být nervozní z porodu, ale to je celkem běžný jev, že maminky.

Tak dál můj úžasný šicí stroj byl v průběhu bílení zarovnán vším možným, jen ne látkami. Dnes už tu mám krasně na klizeno, všechno urovnáno, jen začít šít. Mám v hlavě spoustu projektů, jen začít. V poslední době nemám štěstí na dobré látky. V našem okolí je to celkem bída. Nemáte někdo dobrý tip na internetový obchod s látkami.

Porodnice a pětičlenná rodina

Hodně teď přemýšlím, jaké to bude až se nám narodí třetí miminko. Mám s holkami zajetý určitý režim, který bude třeba po narození miminka upravit. Natálka přestane přez prázdniny chodit do školky, takže je budu mít doma všechny tři. Jsem moc ráda, že bude léto. Budeme moci být hodně venku a Naty s Kájou se tedy nebudou doma tak nudit. Teda pokud to počasí dovolí. Poslední roky je přez prázdniny docela zima. Takže pokud máte někdo s organizací pětičlenné rodiny zkušenosti, budu vděčná za každou radu.


Další věc která mě tak trochu trápí je, že mají zavřít porodnici, ve které jsem rodila obě děti. Jsem s ní naprosto spokojená a nikdy by mě nenapadlo, že bych měla rodit někde jinde. Porodnice je moderní a má největší porodnost v okrese. Jezdí tam rodit maminky i z okresních měst a přesto se stalo, že od 1. 6. 2013 budou dveře této porodnice zavřené. Pojišťovna prý potřebuje nějakou zavřít, ale že to bude zrovna ta nejlepší v širokém okolí nenapadlo nikoho. Myslím, že je to o politice a hlavně o penězích. Řekla bych, že si tu někdo namastí kapsu. Odnesou to bohužel maminky, které tu měli rodit. Další blízkou porodnici mi nikdo nedoporučuje a další dobrá je jednou tak daleko. Což se mi nelíbí nejen z toho důvod, že až " to na mě přijde" bude cesta utrpením, ale také po porodu to pro mého manžela a dvě děti bude hodně dlouhá cesta.
Mám termín 1.6.2013, je to ironie. Porodnice prý přestane tak 25.5. příjmat maminky k porodům, zůstanou tam jen ty co porodily a až opustí oddělení poslední maminka s miminkem, dveře se zavřou na pořád. Musím to tedy stihnout do 25.5. Karolínka se narodila až dva dny po termínu, tak doufám, že tady ten mrňousek se tam nebude hřát "přesčas".


V průběhu: bílení.
Holčičky mají hotový pokojíček. Dnes v něm spaly a Karolínka poprvé spala ve velké posteli. Nejdřív nemohla usnout a pak se v noci probudila s brekem. Myslím, že nejdřív nevěděla kde je. Pak spala až do rána. Moc se jim tam líbí a i já mám z toho dobrý pocit že mají vše čisté. Jdeme s Karolínkou nastěhovat hračky.

Stěnu s ručičkami jsme také zabílili. Byla počmáraná pastelkami a samá díra. 

Obě holčičky aktivně pomáhaly. Karolínka v nestřežené chvíli chtěla přetřít i skříň v obýváku.

Ještě to chce lampičku a nějaký ten obrázek a bude to hned útulnější. V prví řadě musím ušít roletu nebo závěs do střešního okna aby je ráno nebudilo sluníčko.

V průběhu:bílení, bílení, bílení

Můj šicí stroj i stůl je obklopen všelijakými věcmi. Z naší ložnice se totiž ze dne na den stalo překladiště ostatních místností. Začali jsme bílit. 
Zrovna teď bych potřebovala šít. Musím Natálce ušít legíny do školky, Karolínce klobouček atd...
Chceme to stihnout dřív než se narodí miminko, což bychom, dneska podle paní doktorky, měli. Prý je všechno v pořádku.
Už to bylo opravdu potřeba. Topíme krbovkama a holky se taky hodně snažily aby to u nás doma bylo veselejší.

Tak snad to stihneme brzo a já bude zase moci šít.

Aktualizace: rozkvetlá deka

Už delší dobu dodržuji snažím se dodržovat středu jako antiodkládací den. Vyřizuji odložené telefony, pochůzky, ale i resty doma do kterých se mi nechce a odkládám je až na "někdy".

Takže jsem se rozhodla, že i v šití a tvoření bych takový den potřebovala. Mám spoustu rozdělaných projektů a přehazuji je z místa na místo až se mi někdy bude chtít.  A dost! Každou středu si vyberu jeden projekt a budu se snažit ho dodělat a nebo s ním alespoň pohnout.

Pamatujete si moji rozkvetlou deku? Moc se stydím. Začala jsem jí dělat s takovým elánem a zůstalo u čtverečků. Ve středu jsem s ní pohnula.

Deka bude valká akorát do postýlky. Myslím, že kámen úrazu byl, že nemám základní pomůcky na patchwork Rotační kolečko a řezací podložku. Všechno jsem musela nakreslit a nastříhat nůžkami. To nejtěžší už je hotové. Ještě mi zbývá vybrat látku na zadní díl. Snad to nebude trvat zase rok ;) 

Pokud se nám narodí holčička nejspíš si jí nechám, jinak bude mít někdo to štěstí koupit si jí na fler.cz. Momentálně tam nic nemám, ale nebojte budu postupně přidávat. Bylo mi poslední dobou unaveně a tak mé kreativno šlo kamsi do kouta. Je ale zpět a doufám, že mi vydrží.

Nedávno jsme zase zavítali se sestrou do IKEA. Byla jsem v sedmém nebi. Je to pro mě vždycky zážitek, nejraději bych se tam přestěhovala. 

Potřebovali jsme hlavně nějakou skříňku, kam bych mohla dávat věci pro miminko. 

Včeara jsem nakoupila ještě nějaké potřebné věci pro miminko a pro sebe do porodnice. Nějaké drobnosti ještě nakoupíme až se mimi narodí. Páni už jen pět týdnů. Hrůza jak to letí. Bříško už mám maximálně veliké a mimiku už opravdu nestačí. Když se začne otáčet mám na přiše úplné vlny. Natálce se to moc líbí.

Vlékárně jsem poprosila Natálku aby vybrala pro miminko dudlík. Vybrala růžový. Je totiž přesvědčená, že to bude holčička. Když jsem jí vysvětlila, že kdyby to byl chlapeček,tak nemůže mít růžový dudák tak chtěla koupit růžový i modrý, aby jsme měli obě varianty pojištěné. Nakonec jsem jí umluvila jenom na jedem a vybrala červený. Ten snad může mít i chlapeček, když na něm je LEV.

Ještě musím zabalit tašku do porodnice a jsem "nejspíš" nechystaná. Vlastně ne, ještě musíme zprovoznit auto. Nejezdí. Ale manžílkovi jsem řekla, že autobusem nejedu, tak to snad stihne. ;)

Krásný den všem!

Nová nástěnka

Nad počítačovým stolem jsme měli korkovou nástěnku, která se dá běžně koupit v papírnictví. Nástěnka je super, je praktická, ale ani trochu nesplňuje moje dekorační nároky. Tak jsem se rozhodla něco s tím udělat.

Z rohu rámu jsem vyndala skobu a vyndala jsem vnitřek nástěnky (korek), který jsme s Natálkou potáhli látkou. Rám jsme natřeli na bílo, nástěnku vložili zpět do rámu, skobu opět zatloukli a bylo hotovo. Dohromady asi 20min i se schnutím barvy.

Stůl je neustálé odkladiště všeho možného, pokaždé když jdu kolem je třeba něco uklidit. Vůbec netuším jak je to možné. hihi. Bylo potřeba srovnat cd, časopisy, dva šuplíky jeden s papírama a druhý s nabíječkami na všechno možné, a přihrádku pod stolem. No ještě že ta přihrádka není na fotce vidět, protože mi na ní tak nějak nezbil čas,hups. Ale já to v týdnu napravím.

Kytičku jsem přesazovala byla na okně a "jarní" sluníčko jí vůbec neudělalo dobře. Tak se z toho snad vzpamatuje.

Srdce je dělané z malých rolniček a dostala jsem ho od sestry. Moc díky. Skvěle se sem hodí.



Natynka je můj malý pomocník;)